Proč intimní vztahy selhávají a jak je nevědomě sabotujeme, to jsou zcela nejčastější otázky, které s páry řeším během párových terapií, ale i zcela běžně mezi mými přáteli a známými. A tak se dnes relativně ve zkratce podíváme na to s čím se nejčastěji setkávám ve své praxi, třeba se v tom najdete a pomůže Vám to pochopit, kde sami sobě sabotujete to, po čem ve skutečnosti toužíte.
Intimní vztah je nejkřehčí a zároveň nejvíce obohacující prostor, který v životě máme. Přesto se stává, že i ti, kteří se hluboce milují, si nerozumí, zraňují se a postupně se odcizují. Ne proto, že by láska nutně zmizela, ale protože do vztahu vstupují naše nevědomé vzorce, nezpracovaná zranění a nevyslovené potřeby. Všechny nevědomé obsahy naší psyché, které nám brání žít smysluplné a skutečně naplňující a zdravé vztahy.
Proč si ve vztazích nerozumíme?
1. Rozdílný jazyk lásky – muž i žena často vyjadřují lásku jinak (jeden činy, druhý slovy, třetí dotekem, čtvrtý dárky). Když nerozumíme řeči partnera, máme pocit, že láska chybí.
2. Nevědomá očekávání – každý z nás si do vztahu přináší své sny, ideály i rodinné otisky. Partner pak často nenaplňuje naše vnitřní „scénáře“, což vede k frustraci.
3. Potlačené emoce – místo otevřené komunikace začneme hromadit nevyřčené bolesti. Ty pak vybuchují ve formě hádek, pasivní agrese nebo úplného odpojení.
4. Strach z intimity – paradoxně se mnozí bojíme opravdové blízkosti. Přiblížení může vyvolat staré rány (strach z odmítnutí, zrady, opuštění). Proto raději držíme odstup.
5. Úniky a kompenzace – práci, mobil, porno, alkohol nebo jiné závislosti používáme jako únik od nepohodlí, místo abychom v blízkosti hledali uzdravení.
Nejčastější chyby mužů vůči ženám:
1. Nedostatek pozornosti a přítomnosti
Ženy touží po mužově plné přítomnosti – po jeho očích, naslouchání, jemném doteku. Muži však často zaměňují péči o vztah za materiální zajištění a unikají do práce či aktivit, čímž žena cítí emocionální prázdno.
2. Redukce vztahu na sex
Když muž chápe intimitu jen jako fyzický akt, žena se cítí využitá, neviděná ve své hloubce. Skutečná intimita začíná v citovém propojení, nikoli až v ložnici. S tím souvisí často velká neúcta ze strany mužů vůči ženám, která je největší příčinou odmítání sexu a intimity.
3. Neschopnost sdílet emoce
Mnoho mužů bylo naučeno, že projevy zranitelnosti jsou slabost. Ve vztahu to ale vede k tomu, že žena se cítí sama se svými emocemi a muž se uzavírá.
4. Kontrola a dominance
Někteří muži z nejistoty nebo strachu chtějí partnerku řídit, určovat, co má dělat, jak se chovat, s kým být. To vztah dusí a v ženě probouzí vzdor nebo únik.
5. Nevěra a hledání úniku
Když muž neumí čelit vlastní nespokojenosti nebo frustraci, hledá rozptýlení jinde. Často nejde o sex, ale o potvrzení vlastní hodnoty. Následkem je ale hluboká zrada důvěry.
Nejčastější chyby žen vůči mužům:
1. Nadměrná kritika a tlak
Mnoho žen má tendenci muže „předělávat“, opravovat, kritizovat. To muže oslabuje a ničí jeho přirozenou mužskou energii. Muž se pak stahuje, rezignuje nebo vzdaluje.
2. Ztráta jemnosti a ženské energie
Ve snaze obstát v dnešním světě přebírají ženy tvrdost a kontrolu. Ve vztahu pak ale muž necítí jemnou, láskyplnou ženskou energii, po které v hloubi touží.
3. Pasivní agrese a nevyřčené potřeby
Místo aby žena jasně řekla, co potřebuje, očekává, že to muž uhodne. Když se tak nestane, trestá ho mlčením, chladností či odmítáním intimity.
4. Idealizace vztahu
Některé ženy kladou na muže nereálné nároky – aby byl partner, milenec, ochránce, nejlepší přítel, terapeut i duchovní průvodce. Když muž selže, přichází zklamání a pocit, že „není dost“.
5. Nevědomé zraňování muže v jeho sexualitě
Pokud žena odmítá muže dlouhodobě, snižuje jeho sebevědomí. Nebo když používá sex jako nástroj manipulace („nedám ti, dokud…“), podkopává důvěru a intimitu.
Jak si vzájemně vztahy sabotujeme?
Neschopností odpustit – zraňujeme se znovu a znovu tím, že držíme staré křivdy.
Srovnáváním – s minulými partnery, s představou ideálního vztahu, s tím, co mají ostatní.
Úniky do technologií a povinností – místo abychom byli spolu, jsme každý „jinde“.
Strachem říct pravdu – protože se bojíme konfliktu, raději mlčíme. Ale mlčení je pomalá eroze vztahu.
Cesta ven: vědomé partnerství
Otevřená komunikace – bez obviňování, v jazyce „já cítím…“.
Vzájemná úcta – muž naslouchá ženě a její citovosti, žena podporuje muže v jeho síle.
Pravidelný čas pro intimitu – nejen sexuální, ale i citovou: povídání, sdílení, doteky.
Práce na sobě – místo snahy měnit partnera začít u sebe.
Tantrický pohled – vztah není o „brát a dávat“, ale o společném růstu, zrcadlení a otevírání srdce.
Když si dovolíme vidět vlastní nevědomé chyby, přestaneme vinit partnera. Vztah se stává chrámem, kde se učíme lásce – k sobě i k druhému.
Základem každého dobrého vztahu je dobrý vztah k sobě, to však vyžaduje odvahu dívat se do vlastního nitra, mít dostatek sebereflexe a vydat se na dobrodružnou cestu sebepoznání – svého těla, svého srdce, charakteru a své duše. Lidé se však bojí toho co mají uvnitř a přitom je to jediné místo, kde najdou úplně všechno…
Máte chuť tento prostor uvnitř prozkoumat? Napište mi.
S láskou
Michaela
Napsat komentář